Mnozí uprchlíci žijí po mnoho let s minimální nadějí, že se kdy budou moci vrátit domů. Jediným řešením pro ně je vybudovat si nový život a domov v zemi, v níž získali azyl, a integrovat se do místní komunity. Z hlediska UNHCR je lokální integrace dynamickým a obousměrným procesem vedoucím […]
Mnozí uprchlíci žijí po mnoho let s minimální nadějí, že se kdy budou moci vrátit domů. Jediným řešením pro ně je vybudovat si nový život a domov v zemi, v níž získali azyl, a integrovat se do místní komunity.
Z hlediska UNHCR je lokální integrace dynamickým a obousměrným procesem vedoucím k plnému a rovnoprávnému členství v hostitelské společnosti. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 obsahuje řadu socioekonomických a zákonných práv potřebných pro úspěšnou integraci. Patří mezi ně mj. svoboda pohybu, přístup ke vzdělání a na trh práce, přístup ke státní sociální pomoci, možnost nabývat majetku a – z dlouhodobého hlediska – i možnost získání občanství.
Většina středoevropských zemí se dlouho považovala pouze za země tranzitní a činila jen málo pro rozvoj svých zásad a politik integrace. To mělo často za následek, že se mnohým lidem nedostávalo dostatečné pomoci při výuce jazyka, hledání zaměstnání a bydlení či při získávání odborné kvalifikace. V posledních letech bylo vyvinuto jisté úsilí a bylo rovněž dosaženo pokroku v oblasti usnadňování integrace uprchlíků, přičemž vzniklo rovněž mnoho nových programů a politik.
UNHCR otázku integrace v regionu bedlivě sleduje. S cílem poskytnout vládám při tvorbě jejich integračních politik co nejlepší informace vydalo v dubnu 2009 dva souhrnné dokumenty: Zprávu UNHCR o integraci uprchlíků ve střední Evropě a Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě. Materiály obsahují přehled toho, co integrace v praxi znamená, i toho, jaká praktická opatření by měly integrační politiky obsahovat.
Při podpoře integrace uprchlíků ve střední Evropě se UNHCR snaží prosazovat rozvoj příslušných politik a legislativy pro oblast vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a zaměstnanosti. Lobbuje rovněž za vytvoření služeb, které žadatelům o azyl umožní dosáhnout ekonomické soběstačnosti, jež dále usnadní jejich budoucí integraci, bude-li jim přiznán statut uprchlíka. UNHCR upozorňuje na to, jaký dopad mají přijímací podmínky, jako jsou například fyzické podmínky v uprchlických centrech, na šance na integraci. Kromě toho se UNHCR soustředí na usnadňování procesu slučování rodin, a to částečně také tím, že upozorňuje na precedentní případy.
Na procesu integrace se podílí mnoho činitelů, počínaje ministerstvy a obcemi, přes nevládní organizace a zaměstnavatele, odbory, školy, poskytovatele zdravotní péče, až po bankovní systém, majitele nemovitostí a mnohé další.
Za účelem posouzení jednotlivých fází integrace vytvořilo Regionální zastoupení pro střední Evropu ve spolupráci se Skupinou pro migrační politiku obsáhlý Nástroj pro hodnocení integrace. Tento nástroj pomůže pomocí posouzení 200 indikátorů změřit úroveň a úspěšnost integrace. Koncept nástroje bude v pilotním provozu užíván po dobu 18 měsíců, a to jak ve středoevropských, tak i v ostatních evropských zemích. Po ukončení této pilotní fáze bude následně sloužit jako srovnávací měřítko při hodnocení toho, do jaké míry jednotlivé státy naplňují standardy EU v oblasti integrace uprchlíků a žadatelů o azyl.
Sdílejte na Facebooku Sdílejte na Twitteru